Hjem Nástealbmi
Árvádus: Fearrá ija beaivvi, muhto ii oaččo goassege smáhku.

Dološ olbmot leat atnán nástealmmi nu dehálažžan, ahte dadjat jo juohke álbmot máilmmis lea násttiin oaidnán dihto govaid almmis, mat muhtin láhkai govvidit álbmoga beaivválaš eallima. Nu lea sámiin ge. Sámi nástealbmi speadjalastá dološ sámi bivdokultuvrra.

Orro čájeheamen ahte stuorra oassi sámi nástegovain, maid mii ain dovdat, leat čadnon juoga láhkai bivdui, namalassii sarvves-/sarvvabivdui. Eahpitkeahttá lei sarvva/sarvvis dehálaš ealli dološ bivdokultuvrras. Earret nástegovain lea dat ealli viehka dávjá sárgojuvvon báktegovvan. Dasa lassin leat dávjá govven dan dološ meavrresgáriide. Sarvá/sarvaga birra muitaluvvo maiddá boares máidnasis mo dološ olbmot govahalle goddebivddu almmi násttiin. Loga ja guldal máidnasa dás ja buohtastahte máidnasa nástekárttain.

718-12 Nastealmmi

Eanaš sámi nástegovat muitalit sámi bivdoáiggi birra, muhto muhtin nástegovat orrot ođđasat áiggis heivehuvvon earálágan eallinvugiide. Vuhttojit maiddái veaháš eará álbmogiid kultuvrraid váikkuhusat ja kristtalašvuođa váikkuhus omd. ahte šaddá máilmmi loahppa, jus Fávdná deaivá Nuortanástti Sarvá bivddidettiin.

Nástealbmi dahje násttit orrot johtimin almmi gomuvuođas. Makkár násttiid oainnát ihkku rievddada jagi miehtá. Dušše Nuortanásti orru ovttatsajis davvin. Nu leatge dološ olbmot atnán násttiid diibman ja kompássan. Mii oaidnit dušše násttiid mat leat davvi almmis.

Luondduolbmot leat beroštan ja atnán ávkin nástedieđuid mátkkoštettiin seavdnjadin, ja leat geavahan nástealmmi diibman ja leat maiddái hutkan máidnasiid ja diiddaid sihke násttiid ja eará almmi gáhppálagaid birra, nugo mánu, beaivváža ja guovssahasaid birra.

Nástegovaid ja násttiid namahusat

Vuolábealde oainnát sápmelaččaid iežaset namaid násttiin ja nástegovain oktan čilgehusaiguin. Sámi eana lea viiddis ja das gávdno máŋggalágan luondu, mii lea addán iešguđetlágan eallinvejolašvuođaid. Dat lea dagahan ahte muhtin dáid seamma nástegovain sáhttet leat sin iežaset mearkkašumit guovllus guvlui. Ee. sáhtte Gállábártnit muhtin sajis mearragáttis leat heivehuvvon mearrabivdui ja gohčoduvvo Oaggut, Guolásteaddjit dahje Fatnasat.

Fávdna

Lei bivdi gii bivdá sarvá dávgebissuin, Fávnnadávggiin dahje Dávggáin. Fávdna lea okta dain šearradeamos násttiin, allelis ja davvelis Fávnnadávggi man buohkat dáidet dovdat.

Fávnna dávgi

Gohčoduvvo maid Dávggát-nástegovvan dahje Juoksan. Juoksa lea dávgebissu. Muhtin sajis muitaluvvo Dávggáid leat oassi Fávnna dávggis. Juoksan gohčodit julevsámis. Dárogiel namma lea Karlsvogna. Dát nástegovva lea oidnosis geažos ija, vaikko dat johtá gal vuollelii almmis. Dávggát leat čakčaeahkedis davábealde Nuortanástti. Giđđadálvvi dat lea jo johtán máttabeallai. Dat lea sámiid idjadiibmu.

Sarvvis

Sarvás leat čoarvvit (Kassiopeia), ovdajuolggit (Persevs) ja maŋŋejuolggit (Kusken). Sarvvis lea dálvit árrat eahkedis aiddo min bajábealde. Maŋŋit eahkedis dat lea jo davvi almmi ravddas vuollin.

Nieidagearret

Gohčoduvvo maid Miessečorgan, Boaresgálgun beatnagiiguin, Boares áhkkun beatnagiin, Sarvvagalban, Gievdneguoddin dahje Roavgun (dárogillii. Sjustjernen Pleiadene).

Lodderáidalas

Lodderáidalasas leat maid dát namat: Muohtabálggis, Almmibálggis, Jahkemearka ja Beaivvi geaidnu (dárogillii: Melkeveien)

Fávnna gilvaleaddj

Son gilvala Fávnnain deaivat Sarvá dávgebissuin.

Nuortanásti

Lea álo davvin, iige dat lihkat gosage. Das oaidná álo gos davvi lea.

Dolin osko dán nástti doallat obba máilmmi badjin, go násti orui návlejuvvon albmái, čuolda das olii mahkáš almmis eatnamii. Dán násttis leat maid dát namat: Boahji, Boahjinávli, Boahjinásti, Almminávli ja Čuolda. Dárogiel namma lea Polarstjernen.

Gállábártnit

Leat golbma Gállábártni. Dat ledje beaivváža sogas Beaivvibártni ja Jiehtanasa nieidda bártnit-myhta mielde. Gállábártnit ledje beakkálmas buorit čuoigit ja sii dat gul hutke sabehiid. Go jápme, de bajiduvvojedje albmái nástin agibeaivái muitun sin čehppodagas. Gállábártniin lea maiddá sáiti, niibi ja gievdni, sarvá goddinreaiddut. Gállábártnit ihtet albmái maŋŋit eahkedis. Dárogillii dát nástegovva gohčoduvvo Orionsbelte.

Gállá

Gállá lei Gállábártniid áhčči. (Sirius)

Čuoiggaheaddjit

oktan beatnagiiguin

Gohčoduvvojit dárogillii Tvillingene.

Guovssonásti

Lea Venus-planehta. Lea šearradeamos “násti”. Iđitguovssonásti muitalii beaivvi čuvggodeamen. Eahketguovssonásti muitalii áiggi ija guvlui mannamin. Guovssonástti gohčodedje dološ olbmot maiddá iđitnástin dahje eahketnástin. Guovssonásti lei dehálaš násti. Lei maiddá meavrresgárrái sárgojuvvon.

Seaibenásti

Lea issoras stuorra sátto- ja jiekŋačoaltu, komehta. Go lahkona beaivváža, de báhkkana čoaltu ja lievlaluvva. Beaivváža suotnjarat dellejit livlii, nu ahte šaddá čuovgi lievla.

Nástti luhča

Buolli sáttočalbmi girdimin eatnama guvlui, ja buolesta gutnan ja jáddá. Dan min oaidnit nástti luhčan.

Kompássa ja diibma

Go násttiid diehtit gos dat áiggis áigái leat, de diehtit áiggi, lea go gaskaidja vai iđitidja. Násttiin sáhttit oaidnit guovllu, diehtit gos lea davvi, máddi, oarji ja nuorta. Go guođoheaddjit “diimma“ dihtet, de dihtet maiddái goas eallu livvu ja goas dat vuolgá livain. Boazovázzit dihtet guhká eallu livvada ja astet dan botta gáfestallat. Sarvvis lea dálvet sámiid oaivvi bajábealde árrat eahkedis, muhto lea ollen davvelii ja vuollelii almmi ravdii maŋeš ijas. Sarvvis maiddái sáhttá dieđihit makkár áigi jagis lea, dasgo dat ruohttá čakčamánus/ golggotmánus guovdu Lodderáidalasa. Dalle Lodderáidalas lea guovdu almmi, min oaivvi bajil. Giđabealde lea Lodderáidalas davvin gaskaija áiggi.

Gávdnet sámi nástegovaid nástekárttas. Mannet dálvit eahkedis jalahassan olggos. Geahčadehket nástealmmi ja buohtastahttet kárttain. Gávdnabehtet go buot sámi nástegovaid?