Hjem Servodatdieđut

Olles dán áigodaga lei dáža eiseválddiin áigumuššan dáruiduhttit sápmelaččaid.

Skuvla ja girku ledje dehálaš dáruiduhttininstitušuvnnat. Áigodat ovdal 1965 lei garas sápmelaččaide, muhto dattege sámegiel čállosat ilbme dalle, erenoamážit 1900-jagiid álggus. Guovddáš girječállit ledje Johan Turi, Pedar Jalvi ja Anders Larsen. Sin teavsttain lea čielga našunalromatihkálaš sisdoallu mii deattuhii sámevuođa mearkkašumi, sámi čáppa luonddu ja eallinvuogi. Muhtun teavsttat ledje maid realisttalaččat ja muitaledje ee. mo sápmelaččat badjelgehččojuvvo. Máilmmisođiid áiggi eai ilbman eará girjjit sámegillii go Hans Aslak Guttorma Gohccán spálli (1940) mii muitalii Deanuleagi eallima birra. Sámivuođa morráneapmi oidnogođii maid politihkas ja sámiid organiseremis. Sámi nuorat váldigohte oahpu máddin, ja omd. Jalvi oahpásmuvai suopmelaččaid jurdagiidda iežaset kultuvrra ja giela ovdaneami hárrai ja mo oažžut Suoma sierra riikan.

Norgga eiseválddit eai luohttánge suopmelaččaide Davvi-Norggas eaige sápmelaččaidege dannego orro njealji riikkas.

Dáruiduhttin- ja assimilerenpolitihkka bisttii guhká maŋŋelii 2. máilmmisoađi vaikko almmolaččat leige nohkan. 2. máilmmisoađi dáhpáhusat dagahedje ahte lei dárbu suddjet olbmo olmmožin. Danne ásahuvvui Ovttastuvvon Našunnat (ON), mii moatti jagi maŋŋil dohkkehii olmmošvuoigatvuođaid julggáštusa. Sámekomitea buvttii Stuorradiggái evttohusaid ee. mo ovddidit sámegili. Okta boađus dás lei álgooahpahus sámegillii mii álggahuvvui 1967:s. Politihkka sápmelaččaid ektui rievddai eambbo positiivvalažžan. Skuvlalágain bealuštuvvojedje sámi mánáid vuoigatvuođat giela ja kultuvrra ektui. Skuvlalágat formaliserejedje dán. Sámi ealáhusat rivde teknihkalaš ovdáneami geažil, muhto seammás gáržugohte guohtuneatnamat ee. geaidno-, elrávdnje- ja ruvkehuksemiid geažil. Álttá-ákšuvnna morránahtii sámiid várjálit sihke eatnamiid ja sámivuođa. Vuostálastimiid geažil eiseválddit vuollánedje ja váldigohte vuhtii sámi gáibádusaid. Sámi našuvdnahuksen álggii.

80-jagit leat gohčoduvvon "sámiid golleáigin". Sámi iešdovdu nannejuvvui ja sámi servodat ovdánii. Ođđa ealáhusat bohte ja sámi dáiddáriidda addojedje maiddái ovdánanvejolašvuođat. Dáid jagiid ilbme ollu sámegiel čáppagirjjálašvuođa girjjit. Ollu dán áiggi girjjin govvejedje sámiid dili ovddeš sámi servodagas, muhto maiddái bákčasiid ja háviid maid dáruiduhttin lei dagahan sápmelaččaide. Sámegielat girječállit lassánedje, ja eambbo nuorat čálligohte.

1990-jagiin ja 2000 álggus sihke sápmelaččat ja earát árvvoštalle ahte sámegiel čáppagirjjálašvuohta ii muital dálááiggi birra. Sisdoallu ja temát rievdagohte. Girječállit čálligohte dan birra mii lei áigeguovdil ja duostagohte maiddái čállit kritihkálaččat sámi servodaga birra. Sámi čáppagirjjálašvuohta ođasmahttojuvvui maiddái dan láhkai ahte girječállit geavahisgohte muitalanárbbi materiálan go čálle dálááiggi birra.