Hjem Dološ servodagas
Árvádus: Álo geahča ja ii goassege oađi.

Dološ sápmelaččat máinnastedje máŋgga sivas. Máidnasiin ja máinnasteamis ledje máŋga dehálaš doaimma dološ sámi servodagas. Ovdal go ođđa áigi bođii Sápmái, orro sápmelaččat unna gilážiin ja háhke beaivválaš láibbi luonddus.

Máinnasteapmi gildosiid ja gohččumiid sajis

Mánáid bajásgeassimis ja oahpaheamis lei máidnasiin ja diiddain guovddáš sadji. Olbmot eai stivren mánáid njuolga, ja gohččumat ja gildosat eai lean eisege nu dábálaččat go dán áiggi. Rávesolbmot geahččaledje baicce stivret birrasa. Ee. ledje čáhcerávggat buorit mánnabiiggát. Máidnasat čáhcerávggaid birra hehttejedje mánáid mannamis heajos jieŋa ala suttiid goldit. Juovllaid áigge mánát fertejedje doallat šilju čorgadin amas juovlastálu sáhpánráidu sorrot ruskkaide. Máidnasat ja diiddat maiddái oahpistedje mánáid mo galge láhttet.

Diiddaiguin einnostedje boahtteáiggi, go dát geažidedje mo sáhttá soapmásii geavvat boahtteáiggis, ja das lea dávjá juoga buorre dahje bahás váikkuhus sutnje geasa dat guoská. Jus lei nubbái addán skeaŋkka ja fas válddii dan ruovttoluotta, sáhtii oaivi ruobbut. Jus klássaráigge guovllai sisa, sáhtte olbmot geat ledje siste, jápmit.

Sátnevádjasiiguin gozihedje morála. Dan sadjái go gieldduhit ja cuiggodit njuolga, de rávvejedje ja mohkastedje áššiid sátnevádjasiiguin. Dain leat ollu čiegus duohtavuođat. Dat leat somát, duođalaččat ja bilkkut. Sátnevádjasiiguin sáhttá govvidit soames ášši oanehaččat, ja dat sáhttet leat gildosiid ja veardádusaid hámis.

Oahppan ja máinnasteami ja barggu bokte

Bargu ja birgejupmi lei eallima rámma, maiddái bajásgeassima ja oahpaheami. Mánát ohppe ruovttubirrasis buot maid dárbbašedje máhttit. Skuvlii ii lean dárbu. Mánát váldigohte árrat oasi rávesolbmuid bargguide ja nu máhttu sirdašuvai buolvvas bulvii. Dán láhkái mánáid máilbmi lei lunddolaš oassin rávesolbmuid máilmmis. Rávesolbmuide lei dehálaš ahte mánát liikojedje bargat. Sii nevvo ja bagadedje go lei dárbu, áinnas máidnasiid bokte.

Mánát ohppe vásáhusaideaset vuođul. Sii besse ollu geahččaladdat ja oaidnit iežaset daguid váikkuhusaid. Sii ohppe dán láhkái váldit ovddasvástádusa daguineaset. Rávesolbmot eai álo muitalan visot go mánát jearahalle. Dan sadjái sii movttiidahtte mánáid ieža gávnnahit mo ášši duođaid lei.

718-8 barn slyer laks

Mánná ja su bajásgeassit

Vaikko buohkat lagasbirrasis fuolahedje buot mánáin, ledje liikká muhtun rávesolbmot geain lei erenoamáš lagaš oktavuohta mánáin. Fuolkkit válde viššalit oasi máná bajásgeassimis. Seamma dahke risváhnemat ja gáimmit. Go mánná šattai, váhnenguovttos jurddašeigga dárkilit geain livčče dakkár iešvuođat dahje dáiddut maid háliidivččiiga iežaska máná «árbet». Sáhtiiga ovdamearkka dihtii bivdit muhtun čeahpes duojára risteadnin vai sudno mánnáge šaddá čeahppi duddjot. Jus háliideigga vel nannosat čatnagasaid máná ja dán olbmo gaskii, de navddiiga velá máná su gáibmin. Dát olmmoš šattai dehálaš mállen mánnái, ja nu mánná oahpaige ollu sus su čuvodettiin, guldalettiin ja áddestaladettiin.

Máidnasiid bokte rávesolbmot bagadedje ja cuiggodedje mánáid. Sii rávvejedje, hohkahedje, ájihedje ja sollejedje. Muhto mánát fertejedje ieža fuobmát ja áddet mo máidnasa cealkámuš lei sidjiide áigeguovdil.

Diiddat ledje oassin sápmelaččaid beaivválaš eallimis. Diiddat geavahuvvojedje mánáid bajásgeassimis ja nuoraid rávvemis. Olbmot atne dávjá diiddaid go háliidedje rávvet mo olbmot galggašedje eallit. Dološ olbmot jáhkke diiddaide, lei dehálaš várjalit ja suodjalit luonddu. Sii diiddastalle go galge einnostit dálkki. Diiddat leat maid man nu lágan ávaštusat dahje mearkkat ahte juoga dáhpáhuvvá.

Diiddat duođaštedje sápmelaččaid lagaš oktavuođa luondduin go diiddat ledje máŋgii čadnon luonddu fenomenaide, omd guovssahasaide. Olut leat várra gullan ahte guovssahasaid ii galgan hárdit. Danin leage ollu diiddain váldoulbmil várjalit luonddu ja luonddugáhppálagaid. Diiddaiguin gozihedje morála ja nu ledje diiddat oassin bajásgeassimis. Diiddaiguin dulkojedje dáhpáhusaid ja geahččaledje dáid bokte čilget amas ja imašlaš áššiid.

Máinnasteapmi ja ráves olbmuid cuiggodeapmi

Rávesolbmot sáhtte guđet guimmiideasetge cuiggodit máidnasiid bokte. Sápmelaččaid gulahallanvuohki oainnát lei ja lea máŋgga dáfus ain, earalágan go ovdamearkka dihtii dážaid. Ii lean dábálaš earáid čielga sániiguin rámiidit dahje moaitit, vaikke vel sátnevádjasiiguin sáhtii dovddahit rámi. Sii baicce bukte ovdan rámi ja moaitámušaid ee. máidnasiid hámis. Vuostáiváldi beasai de ieš dulkot mo dán galggai áddet. Dán láhkái son ii hehppehuvvon earáid gullut.

Ná maiddái oainnut luonddu ja luonddugáhttema hárrái ja morálii ja etihkkii čadnon árvvut bohte ovdan máidnasiin. Máidnasat ledje danne mielde meroštallamin morála ja seailluheamen sosiálalaš norpmaid. Gávdnojit ovdamearkka dihtii eatnat máidnasat eahpáraččaid birra. Man láhkái eahpárašmáidnasat cuiggodit morála?

Nárrideami oktavuođas geavahedje giela humoristtalaččat, iešironiija ja dáiddu earuhit leaikka ja duođa. Nárridemiin galggai iskat dovdduid ja áššiid maid olmmoš dávjá čiegadii. Nárrideapmi hárjehii mánáid gierdat hárdima ja čájehit ahte ii beroš das.

Máinnasteapmi ja oktiigullevašvuođadovddu nannen

Dološ olbmot máinnastedje maiddái somá dihtii dahje áigegollun eará bargguid barggadettiin. Erenoamážit eahkedis go buot bargguid ledje gergen dan beaivái, rávesolbmot ja mánát čoahkkanedje háleštit ja máinnastit. Dán láhkái máinnasteapmi lei mielde nannemin oktiigullevašvuođa ja oktavuođa buolvvaid gaskkas.

Máinnasteapmi ja identitehta nannen

Máidnasat maiddái mielddisbukte perspektiivva viiddideami. Muhtun máidnasat govvejit mo buot lea šaddan dahje sivdniduvvon. Buot álbmogiin orrot gávdnomin dákkár muitalusat. Dat leat dávjá čadnon oskui. Maiddái sápmelaččaid muitalusain beaivvi bártni birra leat čielga oktavuođat sámiid eamioskui ja máilmmigovvii. Eará máidnasat fas muitalit sámiid álgoáiggiid birra ja sámiid oktavuođaid birra eará álbmogiiguin. Dain govvejuvvojit ee. veahkaválddálaš stálut ja čuđit mat beroškeahttá váralaš vearjjuin ja rumašlaš fámuin eai biđe geahnohis, muhto gávvilis sámiin. Dán láhkái máinnasteapmi nannii čearddalaš identitehta.

Máinnasteapmi ja servodatárvvoštallan

Sápmelaččat leat leamaš vealahuvvon čearda. Rievideamit, vearromáksin máŋgga riikii ja eatnamiid massin bohciidahtii diehttelasat bahča miela. Diliset geažil eai sáhttán čielgasit ovdanbuktit duhtameahttunvuođa ja suhtu. Dovddut ilbme muitalusain ja dajahusain, eai njuolga, muhto geažideapmin. Dáid máidnasiid guladettiin eai sámegielat dážatge ádden ahte sáhka lei servodatkritihkas.

Sátnevádjasat eai leat dušše sánit, eaige dušše cealkagat mat daddjojit soaittáhagas, dat muitalit dološ sámi jurddašanvuogi ja eallima birra. Daid olbmot dadjet go áigot juoidá deattuhit dahje áigot nubbái fuomášuhttit juoidá. Sátnevádjasiiguin čilgejedje áššiid vuohkkasit.

Máinnasteapmi ja guoimmuheapmi

Okta máidnasiid deháleamos doaimmain lei liikká guoimmuheapmi. Máidnasiin ja muitalusain ledje dávjá máŋgga gearddi nu ahte buot ahkahaš guldaleaddjit sáhtte gávdnat dain juoidá mii beroštahtii. Nu sáhtii muhtun máinnas mánáid mielas leat gelddolaš sáŋgárvuođa govvádus ja olles olbmuid mielas fas almmáiolbmo ja nissonolbmo gaskavuođa govvádus.