Hjem Áigodat 1965-1995

718-29 Alta demning1971:s ráhkadii Sámekonferánsa julggaštusa mas celkui ahte sápmelaččat lea okta álbmot njealji riikkas geat háliidit eallit sápmelažžan iežaset guovllus Sámis ja ráhkadii sámi politihkalaš prográmma. Dát addá positiivalaš dovddu sápmelaččaide. Sáhttá roahkka dadjat ahte dán áigodahkii heive cealkka “Čájehehket Sámi Vuoiŋŋa” (ČSV)hui bures, danne go dalle čájehišgohte sápmelaččat iežaset ja gáibidišgohte saji servodagas sihke riikkaid ja máilmmi dásis. Sámi nuorat geavahedje ČSV-bustávaid dearvvahettiin čájehan dihtii sámi vuoiŋŋa ja sápmelašvuođa. Dát lei oassin sámi nášuvdnahuksemis mii bohciidahtii sámi lihkadus čuožžileami. Stuoradiggi mearridii buođđut Álttá-Guovdageainno eanu 1978:s. Dát dagahii hirbmat stuimmiid ja demonstrašuvnnaid. Dát dagahii ahte eiseválddit fertejedje guorrasit sápmelaččaid gáibádusaide.

Servodat-suorggit

Dehálaš dáhpáhusat Norgga sámi servodagas

Dehálaš dáhpáhusat muđui máilmmis

Stuorra servodaga politihkalaš mearrádusat

  • 1978: Stuorradiggi mearridii dulvadit Álttá-Guovdageainnu eanu
  • 1980: Sámi vuoigatvuođalávdegoddi ásahuvvui
  • 1987: Sámeláhka ja sámelága giellanjuolggadusat
  • 1990: Norga vuolláičálii ILO konvenšuvnna 169
  • EU
  • “Koloniseren heaittihuvvogođii
  • 1989: Berlinmuvra gahčai
  • 1991: Jugoslavia hádjánii – soahti álggii
  • 1991: Sovjetlihttu hádjánii ja “galbma soahti” nogai
  • 1993: Eurohpa ovttastupmi vuođđuduvvui
  • 1995: Suopma ja Ruoŧŧa searvvaiga EO:i

Oahpahus

  • 1967: Sámegiela álgooahpahus álggahuvvui Kárášjogas ja Guovdageainnus
  • 1969: Vuođđoskuvlaláhka addá vejolašvuođa oahpahussii sámegielas go vánhemat gáibidit
  • 1974: Vuosttas oahppoplána sámegiela fágain ja sámi fáttáiguin
  • 1969: Sámi joatkkaskuvla ásahuvvo Kárášjohkii
  • 1987: Minsttarplána sámi oahppaplánaiguin
  • 1989: Sámi Allaskuvla
  • 1969: Ođđa vuođđaskuvlaláhka
  • 1974: Ođđa oahppoplána vuođđoskuvlii, Mønsterplanen 1974
  • 1985: Ođđa vuođđoskuvlaláhka
  • 1987: Ođđa oahppoplána vuođđoskuvlii, Mønsteplanen 1987
  • 1994: Ođđa oahppoplána joatkkaohppui: Reform 94

Osku ja girku

  • 1991: Sis-Finnmárkku Proavássuohkan
  • 1992: Sámi girkoráđđi
  • 1993: Rosemarie Køhn vuosttas nissonbisma

Ealáhusat

  • Guohtuneatnamat gáržot
  • 1978: Boazodoalloláhka – doallodoaba (driftsenhet) sisafievrriduvvui
  • 1979: Duodjeorganisašuvdna Sámiid duodji
  • 1980-jagiid rájes: mohtorvuojánat geassit boazodoalus
  • 1980-jagiid rájes: Olut heite eanadoaluin
  • 1990: Sámi vuotnabivdit masse vuoigatvuođaid
  • 1998 Duojáriid ealáhussearvi
  • 1993-98: Boazodoalu nuppástuhttinprográmma
  • 1970-logu rájes: Guollešaddadeapmi vuonain
  • 1970-logu rájes: Stuorra fabrihkátrolárat
  • 1970-logu rájes: Guollešaddadeapmi vuonain
  • 1972: Boazodoallokonvenšuvdna (Norga ja Ruoŧŧa)
  • 1976: Vuosttas boazodoallošiehtadus
  • 1978: Boazodoalloláhka
  • 1980-logu rájes: Gonagasreabbát boahtigohte
  • 1986: Tsjernobyl-lihkohisvuohta
  • 1990: Dorskebivdo-earit
  • 1997: Mielkeearit

Teknihkalaš ovdáneamit

  • 1980-loahppa: sámegielfonttat dihtoris
  • 1990-loguin: video, satelihtta-TV, dihtor ja mobil telefovnnat, ATV šaddagohte dábálaččat sámi servodagas
  • 1969: Vuosttas olmmoš mánus
  • 1976: Video Home System (VHS)ilmmai
  • 1981: Nordisk mobiltelefonnett (NMT) ásahuvvui
  • 1993: GSM-mobil-neahtta dagai vejolažžan sáddet ja vuostáváldit teaksta-dieđuid

Giella ja sámi symbolat

  • 1978: Oktasaš davviriikkalaš davvi- sámegiela čállinvuohki
  • 1978: Máttasámegiela čállinvuohki
  • 1979: Gielddasámegiela čállinvuohki
  • 1983: Julevsámegiela čállinvuohki
  • 1987: Sámegiella almmolaš giellan hálddašanguovllus
  • 1980 rájes: Norga máŋggagielat servodahkan
  • 1990: sámelága giellanjuolggadusat mearriduvvojedje

Kultuvra

  • 1986: Sámekonferánsa Åres dohkkehii sámi leavgga
  • 1991: Riddu riđđu lágiduvvui vuosttas gearddi
  • 1992: Sámi konferánsa Helssegis dohkkehii Sámi soga lávlaga našunálalávllan
  • 1992: Sámi konferánsa Helssegis dohkkehii guovvamánu 6. beaivi sámiid našunálabeaivin
  • 1994: Áillohaš ja sámi kultuvra guovddážis OG-rahpamis
  • 1994: Dálveolympia-gilvvut (OG) Lillehammeris

Álgoálbmo-giid politih-kalaš or-ganiseren

  • 1968: Norgga Sámiid Riikkasearvi vuođđuduvvui
  • 1971: Sámekonferánssa julggaštus: “Mii leat okta álbmot njealji riikkas”
  • 1976: Sámit serve Álgoálbmogiid máilmmiráđđái (WCIP)
  • 1979: Samenes Landsforbund
  • 1979: Nealgudanákšuvdna Stuorradikki olggobealde
  • 1983: Sámi Álbmoga Nuoraid Searvi
  • 1988: Sáráhkká, vuosttas nissonorganisašuvdna
  • 1989: Sámediggi ásahuvvui ja Ole Henrik Magga válljejuvvui vuosttas presideantan
  • 1992: Vuosttas ruoššabeali sámesearvi searvvai miellahttun ja Davviriikkalaš Sámiráđđi rievdadii danne nama Sámiráđđin
  • 1993: Barentsregiuvdna ásahuvvui
  • 1994: Ole Henrik Magga bissehii Rio Tinto Zink minerálaohcamiid Ráiteváris Kárášjoga gielddas
  • 1974: WCIP vuođđuduvvui
  • 1985-91: Mihail Gorbatsjov, Sovjetlihtu presideanta: perestrojka ja glasnost – vejolaš beassat olgoriikii
  • 1991: Sovjetlihtu háddjánii

Sámi ásahusat

  • 1972: Sámi vuorkádávvirat
  • 1973: Davviriikkaid sámi instituhtta
  • 1975-2000: Sámi oahpahusráđđi
  • 1984: DAT lágádus
  • 1987: Sámi spesialistadoavtter-guovddáš Kárášjogas
  • 1990: Davvi Girji
  • 1973: Suoma sámi parlamenta ásahuvvui, molssui nama Suoma sámediggin 1996:s
  • 1993: Ruoŧa sámediggi ásahuvvui

Media

  • 1979-89: Sámi Áigi (sámi áviisa)
  • 1990: Sámegiel mánáid-TV álggii
  • 1990: Sámi Radio vuosttas bistevaš TV-sátta
  • 1992: Sámi Radio šattai sierra prográmmadivišuvdnan
  • 1993: Min Áigi (sámi áviisa)
  • 1993: Áššu (sámi áviisa)
  • 1980: Mediarevolušuvdna álggii
  • 1991: TV2 ásahuvvui

Dáidda

  • 1974: Deatnogátti nuoraid juoiganskearru Norsktoppen:is
  • 1977: Iver Jåks oaččui Kulturdepartementta illustrašuvdnabálkkašumi
  • 1978: Mázejoavku ođasmahtii sámi govvadáidaga
  • 1979: Sámi Dáiddačehpiid searvi vuođđuduvvui
  • 1979: Sámi girječálliidsearvi vuođđuduvvui
  • 1980: Sámiid Ædnan vuittii Norgga Grand Prix
  • 1980: Sámi Teáhtersearvi vuođđuduvvui
  • 1981: Beaivváš Sámi Teáhter ásahuvvui
  • 1982: Sámi Musihkkáriid searvi vuođđuduvvui
  • 1986: Sámi Dáiddaguovddáš ásahuvvui
  • 1987: Sámi dáiddárráđđi ásahuvvui
  • 1987: Nils Gaupa Ofelaš-filbma nominerejuvvui Oscar-bálkkašupmái
  • 1988: Stáhtastipeandda sámi dáiddáriidda
  • 1989: Kopibuhtadus dáiddáriidda
  • 1989: Bibliotehkabuhtadus sámi girječálliide ja govvadáiddáriidda
  • 1989: Mari Boine oaččui vuosttas sápmelažžan Spellemann-bálkkašumi
  • 1992: Sámi fágagirječálliid- ja jorgaleaddjiidsearvi vuođđuduvvui
  • 1992: Iver Jåks oaččui norgga kulturráđi gudnibálkkašumi
  • 1993: Mari Boine vuittii Spellemannbálkkašumi
  • 1994: Sámekopiija ásahuvui - kopibuhtadus sámi áviissaide, lágádusaide ja dáiddaservviide
  • 2002: Iver Jåks oaččui St Olav Ordena

Musihkka

1970-1990 jagiid

Jazzrock
Rock, hardrock
Pop
Hippie-áigi
Kultuvralaš máŋggabealatvuohta
World Music

Girjjálašvuohta

  • 1970: rájes ealáskii sámi girjjálašvuohta
  • 1988: Čáhcegáddái nohká boazo-bálggis (Jovnna Ánde Vest) vuittii Davvi Girjji/Aschehoug románagilvvu
  • 1991: Beaivi Áhčážan (Áillohaš) vuittii Davviriikkaid Ráđi Girjjálašvuođa bálkkašumi
  • 1965 rájes: sosialrealisma, feminisma, álgoálbmot-girjjálašvuohta
  • 1980 rájes: dekolonialisma, postmodernisma